Domů / Články
clanky

ČLÁNKY

Španělský triatlonista Mola je potřetí v řadě mistrem světa

2018-09-19 autor: ČTK, iDNES.cz zdroj: idnes.cz/sport
foto-Španělský triatlonista Mola je potřetí v řadě mistrem světa

Španěl Mario Mola je potřetí za sebou mistrem světa v olympijském triatlonu. V závěrečném závodu osmidílného seriálu v australském Gold Coast obsadil druhé místo za Francouzem Vincentem Luisem a udržel první příčku v celkovém pořadí. Vicemistrem světa se stal Luis.
Čeští reprezentanti František Linduška a Jan Čelůstka doběhli v Gold Coast na konci čtvrté desítky.
Osmadvacetiletý Mola vyhrál čtyři letošní závody mistrovství světa a v dalších dvou skončil druhý. Třetím titulem po sobě napodobil krajana Javiera Gómeze, který šampionátu kraloval v letech 2013 až 2015.
Diskvalifikací skončil závěrečný závod pro dvojnásobného olympijského vítěze a bývalého mistra světa Alistaira Brownleeho. Britský triatlonista doplatil na chybu v plavecké části, kdy minul bójku.

„Diskvalifikovaný jsem byl poprvé. Vzal jsem bójku ze špatné strany, viděl jsem to na videu. Byl jsem dezorientovaný, dostal jsem ránu a byl pod vodou. Drsnější plavecký závod jsem nezažil,“ uvedl Brownlee, který neměl ambice na dobré umístění v šampionátu.

Muži: 1. Luis (Fr.) 1:44:34, 2. Mola (Šp.) -14, 3. Murray (JAR) -22, ...38. Linduška -5:44, 40. Čelůstka (oba ČR) -5:51.

Foto: FB Jan Čelůstka

All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

2018-09-19 autor: Filip Kalčák zdroj: idnes.cz
foto-    All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

Celebritou se v bavorském Landshutu stal třicetiletý triatlonista a bývalý kulturista Jaroslav Bobrowski. Zašel si totiž do restaurace typu All you can eat (Sněz, co můžeš.). Během chvíle tu ale spořádal sto porcí suši, čímž dočasně vyjedl prakticky veškerou nabídku restaurace. Ta mu následně další konzumaci zakázala.
Bobrowski před návštěvou restaurace nic nejedl. Kvůli speciální dietě hladověl dvacet hodin. Za 16 eur (v přepočtu asi 400 korun) poté během chvíle v podniku snědl sto porcí oblíbeného japonského jídla, tedy asi osm kilogramů (8 kilogramů suši = 4 000 kalorií). O nevšedním rekordu informoval web amerického deníku Washington Post.
Majitel restaurace o jedlíkovi řekl, že „nebyl normální“. Spořádal prý pětkrát větší porci, než jakou si k večeři lidé obvykle dávají. K jídlu ani nechtěl nic pít.

Foto: Pixabay

Vogelová po nehodě na dráze ochrnula. Je to na ho*no, řekla

2018-09-10 autor: ČTK zdroj: týden.cz
foto-Vogelová po nehodě na dráze ochrnula. Je to na ho*no, řekla

Dvojnásobná olympijská vítězka a jedenáctinásobná mistryně světa v dráhové cyklistice Němka Kristina Vogelová zůstala po červnové nehodě v tréninku ochrnutá. Sedmadvacetiletá závodnice utrpěla vážné zranění páteře, když se v plné rychlosti na betonovém velodromu v Chotěbuzi srazila s mladým nizozemským jezdcem.

"Je to na ho*no, to se jinak nedá říct. Nezáleží na tom, jak to zaobalíte. Už se zkrátka neproběhnu," uvedla Vogelová v rozhovoru pro magazín Der Spiegel, v němž se poprvé vyjádřila ke svému zdravotnímu stavu.

Na konci června se podrobila v berlínské nemocnici několika operacím, nyní si musí zvykat na život na vozíku. "Co mi zbývá. Mám za to, že čím rychleji se člověk s novou situací sžije, tím lépe," řekla Vogelová. Na veřejnosti se poprvé po nehodě ukáže ve středu v Berlíně, kde bude mít tiskovou konferenci.

Rodačka z Kyrgyzstánu je s 11 tituly nejúspěšnější ženou v historii světových šampionátů v dráhové cyklistice. Na olympijských hrách získala v Londýně zlato v týmovém sprintu, v Riu de Janeiro triumfovala v individuálním sprintu a brala bronz v týmovém sprintu.

Pro Vogelovou to nebyl první vážný úraz na kole. V roce 2009 ji při tréninku na silnici srazil minibus a dva dny byla v kómatu. Po její nehodě v Chotěbuzi uspořádal její klub Erdgas-Team z Chemnitzu sbírku, v které se dosud vybralo zhruba 120 tisíc eur (tři miliony korun). Maximální podporu Vogelové přislíbil i šéf německé cyklistiky Rudolf Scharping.

Foto:ČTK

Při WTS v Edmontonu se představilo hned pět Čechů

2018-07-30 autor: media@triatlon.cz zdroj: triatlon.cz
foto-Při WTS v Edmontonu se představilo hned pět Čechů

Hned pět českých reprezentantů zasáhlo do závodů Světové série v kanadském Edmontonu, kde o víkendu 27.-29. července nastoupili do individuálních závodů i smíšené štafety. „Těší mě, že jsme po spoustě let měli na startu ženského závodu hned tři reprezentantky. Potvrzuje se, že se český triatlon vydal správným směrem,“ těší reprezentačního trenéra Lukáše Vrobela.

První výzvou pro české reprezentanty byly individuální závody. V kategorii žen figurovaly na startovní listině Vendula Frintová, Petra Kuříková a Jana Macháčová, v kategorii mužů si první letošní start ve Světové sérii připsal Jan Čelůstka. „Do poslední chvíle jsme doufali, že se do závodu dostane také Jan Volár, ale velmi těsně to nevyšlo,“ dodal reprezentační kouč.

Vše důležité se odehrávalo v Hawrelak Parku, který se nachází v údolí řeky Severní Saskatchewan. 750 metrů dlouhé plavání proběhlo v jezeře pojmenovaném po tomto parku, 21kilometrová cyklistika byla rozdělena do šesti okruhů, pětikilometrový běh pak do tří. „Cyklistická část byla rozhodující. Okruh se skládal pouze z výjezdu na kopec a následného sjezdu, při kterém nejrychlejší závodníci dosahovali rychlosti až 86 km/h. K podmínkám je ještě potřeba říct, že na Kanadu panovalo nezvyklé horko. Na štafety bylo dokonce přes třicet stupňů a někteří závodníci tu kolabovali,“ popsal Lukáš Vrobel.

V závodě mužů se museli účastníci vyrovnat s velmi kontaktním plaváním, při kterém se Jan Čelůstka zdržel na bójce, kde ho ostatní triatlonisté zavřeli. „Na cyklistice se pak pohyboval ve třetím balíku. Tím, že kolo bylo hodně náročné a navíc se tu sešla všechna cyklistická esa, tak se na čele závodu jelo extrémní tempo a odstup první skupiny stále narůstal. Honza proto mohl bojovat v běhu o 35. až 50. místo. Nakonec z toho bylo 38. místo a časový odstup na vítěze bohužel nestačil na to, aby si připsal body do olympijské kvalifikace,“ popsal závod reprezentační kouč.

Závod mužů ovládl Španěl Mario Mola v čase 51:15. Jan Čelůstka doběhl na 38. pozici v čase 54:57.

Češky závodily bok po boku

Největší favoritkou z českých reprezentantek byla Vendula Frintová, která si v úvodu sezony připsala v seriálu mistrovství světa několik skvělých výsledků. Do Edmontonu ovšem dorazila nemocná, což se na jejím výkonu podepsalo. „Nemoc nejde dobře dohromady s vysokou zátěží. Moje chyba. Tvrdě jsem bojovala, dokončila a zamířila přímo do lékařských rukou,“ napsala pak na svůj Instagram.

Startovní pole se nadělilo už ve vodě, do které Vendula neskákala z příliš výhodného místa, ale pořád byla v pozici, aby mohla bojovat o dobré umístění. Na kole se pak dostala do třetího balíku, ve kterém jela spolu s Petrou Kuříkovou. Cyklistiku zvládly dobře. Pak společně i běžely, což znamenalo pro Vendy slabší běh, pro Petru naopak výkon na hranici možností. Kvůli dřívějšímu nasednutí na kolo Petra bohužel dostala desetisekundovou penaltu, kterou odstála před cílovou rovinkou. V tu chvíli ji předběhly dvě soupeřky, ale ona předvedla takový sprint do cíle, že je zase předběhla,“ popsal závod z pohledu dvou českých závodnic Lukáš Vrobel.

Vendula Frintová doběhla na 24. pozici v čase 1:00:10 a se ztrátou tří minut a 19 sekund na vítěznou Britku Vicky Hollandovou. Petra Kuříková byla jen o jednu příčku a 19 sekund horší. Jana Macháčová bohužel závod nedokončila: „Byla to její premiéra v seriálu WTS a bylo jasné, že to pro ni bude těžké. Bohužel těsně nechytila poslední cyklistický balík a celé kolo tak musela odpracovat sama. I když jela výborně, bohužel byla těsně před koncem cyklistiky předjeta o okruh a byla stažena ze závodu.“

Ve štafetě výkon na hranici možností

Do štafetového závodu šel český tým ve složení – Petra Kuříková, Jan Volár, Jana Macháčová a Jan Čelůstka. Na každého z nich čekalo 300 m plavání, 6,6 km cyklistiky a 1,6 km běhu.

Petra Kuříková byla po plavecké části v patnáctičlenné skupině, která vyjížděla na kolo s odstupem za favorizovanými týmy Velké Británie a USA. V běžecké části se bohužel projevila únava z jejího skvělého výkonu v individuálním závodě. „I tak ale doběhla velmi důstojně, i když s malým odstupem na závodnice před ní,“ chválil Lukáš Vrobel.

Jan Volár nastoupil do plavecké i cyklistické části s obrovskou vervou, díky které se dotáhl na skupinu závodníků před sebou. Na čele závodu se v té době pohybovala sedmičlenná skupina, český tým se díky Volárově úsilí dotáhl na druhou skupinu čítající osm štafet. „Bohužel pak měl nájezd do depa i samotné depo o něco pomalejší. A tak vybíhal přibližně sedm sekund za touto skupinou a tento rozdíl si odnesl až na předávku.“

Jana Macháčová výborně využila síly, které ušetřila z individuálního závodu. „Předvedla skvělý výkon a udržela naši štafetu ve hře, abychom nebyli dojeti o kolo. Může se to zdát jako malý cíl, ale je to první předpoklad k tomu, abychom si připsali body do olympijské kvalifikace. A také je potřeba říct, že v Edmontonu nedokončily závod ani tak silné týmy, jako má Brazílie a především Španělsko,“ dodal Lukáš Vrobel.

Jan Čelůstka přebíral štafetu na 14. pozici, o níž bojoval s rakouskou štafetou. „I když pak musel odstát penaltu za Honzu Volára, který naskočil na kolo o maličko dřív, než mohl, podařilo se mu udržet v závodě. Tím jsme splnili úkol a připsali si body do olympijské kvalifikace. V ní zatím dokázalo bodovat jen 22 zemí. Chci pochválit všechny reprezentanty, že si uvědomovali význam tohoto závodu a šli na absolutní hranu svých možností,“ zhodnotil závod reprezentační trenér.

Foto: Wagner Araujo / ITU Media

Závody SP Mexiko pohledem Honzi Čelůstky

2018-06-11 autor: Honza Čelůstka zdroj: FB Jan Čelůstka
foto-Závody SP Mexiko pohledem Honzi Čelůstky

16.místo na SP v Mexiku není úplně to, proč jsem letěl přes půl světa. Bohužel některé věci neovlivním. Do Huatulca jsem přiletěl už ve středu ráno. Bohužel ještě v sobotu večer AeroMexico netušilo, kde je mé kolo. Musím poděkovat americkým trenérům za pomoc. Nebylo to sice ideální, ale mohl jsem startovat (o 2 čísla menší kolo, o číslo menší tretry a helma) Já měl svůj jen dres a tenisky ve kterých jsem přiletěl. Když jsem si připravoval tenisky, tak jsem si připadal jak největší začátečník :-) Samotné disciplíny byl OK, ale o dobrý výsledek jsem přišel v depech, kdy klasické cyklistické tretry nešly ani obout ani vyzout.

Příběh s kolem měl pokračování po závodě. Kdy mi slavnostně oznámili, že se kolo našlo v Paříži. A že jestli ho už nepotřebuju, tak si ho mám vyzvednout při zpáteční cestě. Jenže než to stihli oznámit Frantíkům, tak ti ho naložili do letadla směr Mexiko. Takže domů můžu zaplatit dalších 150 babek za transport kola, které jsem ani neviděl.

Foto: FB Jan Čelůstka

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací